E-MAIL:
zahradnidvur@email.cz
TELEFON:
604 204 433

jaro6 remesla22 jaro8 vily remesla16 zahrada15 zahrada7 pes zahrada25 silf2 travnata-cesta jaro24

Zahrada

Zahrada je budována podle daného plánu, aby promlouvala k návštěvníkům v jednotlivostech i jako celek.  Byl vybrán základní pozemek, na kterém se vytváří a budují  stavby a části zahrady, které mají určitý význam  z hlediska symboliky, ale i z hlediska  čistě praktického.

Rybník

Jako první byl vybudován vodní zdroj – malý rybník. Říká se, že bez vody není života. Bez vody nezaložíte a neudržíte při životě žádnou zahradu. Pokud se budete zajímat o historii známých zahrad, při výběru místa hrála voda vždy důležitou roli.
My jsme zde měli  štěstí, protože zdejší louku utvářel místní potok Vlkava (někde se uvádí Doubravka), v jehož nivě se zahrada buduje. Původní  koryto potoka bývalo v dávném čase hodně členité s mnohými zátočinami. V jednom místě se dokonce rozdvojoval a vytvářel  podle starých záznamů v kronice „ostrov“. Při jarních táních se rozléval a usazovaly se zde na živiny bohaté náplavy. Z doby trvalejšího zatopení zde nalezneme v odkrytém půdním horizontu různě silnou vrstvu přetvořené organické hmoty, připomínající rašelinu s kompostem s viditelnými částmi rostlin a vápenitými ulitami měkkýšů. Už v době Rakouska-Uherska  došlo z důvodu možného lepšího zemědělského využití  ke zregulování původního koryta a napřímení toku. Půda byla rozparcelována k využívání jako louka.
Z důvodu trvalejšího zamokření je  zde půda kyselejšího pH  a rostou zde tomu odpovídající méně náročné vlhkomilné druhy rostlin jako jsou ostřice, rákos, zblochany, pryskyřník prudký a plazivý, kyprej vrbice, štírovník bahenní, blatouch bahenní, orsej jarní, tužebník jilmový, kostival lékařský, jitrocele, šťovík tupolistý, vrbina úzkolistá, jetel bílý nebo zvrhlý, sítina, pcháč zelinný, mochna husí, metlice trsnatá a  další druhy. Pravidelným sečením se celá louka udržuje, jinak by v krátkém čase plochu ovládl rákos a ostřice.
Po vyhloubení jámy pravidelného a formálního tvaru, která se samovolně zalila vodou, vznikl dnešní rybník. Ten má pro odvod  přebytečné vody při dlouhotrvajících deštích a po jarním tání vytvořenu odtokovou rýhu. Vytěžená zemina posloužila k navýšení okolního terénu a odstranilo se částečně i nadměrné převlhčení. Břehy  z jedné strany zarůstají proutkařskými vrbami s podrostem vlhkomilných trvalek. Zadní strana je zakrytá kontrolovaným porostem rákosu, ostřice a dosázené bergénie. V určitých místech vše dozdobují denivky, kosatce a bohyšky.  Ze zbylých dvou stran navazuje udržovaný trávník. Písková cesta k rybníku je zakončena pískovcovými schody po obou stranách ozdobenými ornamentem ze zimostrázu (Buxus sempervirens) a letničkami.
Rybník zásobuje vodou celou zahradu a plochu, na které se pěstuje zelenina a jiné plodiny. Voda zde plně zaujímá symboliku životadárné síly proudící vesmírem a tuto roli bude plnit i v dalších částech zahrady. Pro zkrášlení je do rybníka usazena tryskající fontána ve formě květu.

Prvním krokem bylo zbudování vodního živlu, neboť tento přináší život a podporu všeho, co usiluje ke Světlu.

Protože Zahradní dvůr má být příkladem ve vytváření krásy ve spolupráci s přírodními bytostmi, přiblížíme vám během této procházky zahradou  svět přírodních bytostí.  Svět, kterým jsme plně obklopeni a se kterým z důvodu své nevědomosti a hlouposti spíše válčíme, nežli spolupracujeme. Z dob, kdy staré národy  používaly vědění o přírodních silách, se zachovalo mnoho obrazů, pohádek a pověstí. Mnohé byly však lidskou fantazií „přikrášleny“ a neodpovídají skutečnosti. Za pomoci přátel, kteří mohou nahlédnout do tohoto světa,  vám  svět přírodních bytostí přiblížíme.  Pokud se rozhodnete toto místo navštívit, můžete se pokusit zavnímat zdejší atmosféru, kterou dotváří  činorodá přítomnost těchto bytostí.
Rybník obývá mnoho vodních živočichů  a rostlin, ale žijí zde i vodní bytosti – bytosti živlu vody, které se starají o vodu a vodní rostliny. Asi největší a nejzajímavější bytostí tohoto rybníka je vodník. Nepředstavujte si však vodníka z pohádek. Nestraší lidi, nenosí  frak, ani klobouk s pentličkami. Jediné, co má tato vodní bytost shodného s vodníky z pohádek, jsou velké žabí oči a široká ústa. Jeho oděv je spíše přírodní, jakoby zhotovený z vodních rostlin. Vlasy má zelené, střapaté a  je velmi hbitý a mrštný. Skáče do vody jako žába. Jeho velikost je něco přes metr.  V podvečer při západu slunce vysedává na leknínech. Ovšem jen tehdy, pokud ho něco neruší. Samozřejmě bez fajfky, boty také nešije. Je to prostě hospodář zdejšího rybníka. V zimě přebývá hluboko pod hladinou v kořenech leknínů.
Pod jeho vedením zde ještě pracují malé vodní bytůstky ženského vyzařování. Pohybují se jako malé rybky, které občas vyskočí nad hladinu. Mají šupinatý oděv a zelené vlasy. Jsou velké asi třicet centimetrů. Lidé je moc nezajímají. Hrají si spíše s rybami a kachničkami. Někdy jejich pozornost na okamžik upoutají děti, ale jen pokud skotačí a dovádí.
Poslední bytost, která stojí za pozornost a která se objevuje, když v rybníku tryská fontána, je zvláštní víla. Její obličej se podobá žabímu, ale je mnohem hezčí a ušlechtilejší. Barva jejích rozevlátých šatů se mění od zelených odstínů až po odstíny modré. Při zvláštních událostech, nebo při úplňku, či velké záři měsíce je světle modrá až bílá. V těchto okamžicích  z jejích pohybů vyzařuje až posvátný klid.

Altánek

U vstupní brány jako protiváha starobylé chalupy byl postaven šestiboký altánek. Malebná stavba v klasicistním stylu se  zámeckým šatem zve k návštěvě. I dlažba v podlaze znázorňuje číslo šest   spolu s šesticípou hvězdou uprostřed. Altánek slouží jako prodejna dárkových a upomínkových předmětů. K zakoupení jsou zde pohledy ze Zahradního dvora, krásné obrázky, léčivé kameny, bylinné čaje, aromatické oleje, vína   i jiné ozdobné předměty z přírodních materiálů. Pod modrým stropem je zavěšen velký věnec, který symbolizuje, že všechny nabízené věci jsou výsledkem čisté a láskyplné spolupráce s přírodou. Vchod do altánku hlídají po stranách umístěné palmy. Bytosti těchto palem jsou vážného vzezření, mají odlišné vyzařování i vzhled než bytosti, které se vyskytují v naší české zemi. Jejich pohled připomíná spíše pohled sfingy, je velmi hluboký. Že tento altánek není pouze prodejní místo, ale že skrývá v sobě ještě něco jiného, můžete svým citem při návštěvě  zjistit sami. Více nebudeme prozrazovat.

Vrba

V blízkosti rybníka roste košatá vrba (Salix alba „Tristis“), jeden  z mála vzrostlejších stromů, které zde rostou.  V zahradě je to první strom, který byl vysazen. Nyní je to nepřehlédnutelná dominanta dotýkající se svými větvemi  země.

Vrbu oživuje krásná větší bytost ženského, ba mateřského vyzařování. Má nádherné světle zelené oči. Její oděv a vlasy jsou také zelenavé barvy. Když se pod vrbu postavíte, ucítíte klid, bezpečí a ochranu. Je to ideální místo pro odpočinek. Malá miminka zde dobře spinkají.  Na zimu se tato bytost, tak jako u všech stromů, uchyluje do kořenů. S nastupujícím jarem spolu s proudící mízou, která vhání život do celého stromu, opět vystupuje.

Formální zahrada

Zcela pravidelná část zahrady, v symbolice zahradního umění často používaná  „křížová zahrada“, zde  zaujímá výrazné postavení. Původně byla tato plocha určena jako prodejní a pěstební část s nabízenými rostlinami. Nyní je zcela osázena. Stříhané živé ploty rámují hlavní pískové cesty. Z vnější strany ji lemuje tis (Taxus baccata), z vnitřní zimostráz (Buxus sempervirens).  Zimostráz rozčleňuje čtyři stejně velké plochy. V prvních dvou symbolizuje slunce, kruh s přímými paprsky, ve zbylých dvou čtvrtinách je zobrazena kometa, kruh s rozvlněnými paprsky. Mezi jednotlivými plůtky jsou vysázeny různé trvalky: kopretiny, zvonky, mateřídoušky, tymián, šalvěje, dlužicha, boubelky, len, třezalka, třapatky, hvozdíky, nevěstin závoj a další. Dle ročního období vše doplňují drobnokvěté macešky nebo jiné letničky.
Křížová  zahrada byla v historii často používána. Dle tehdejších názorů na svět představovala tzv. zahradu středu – Midgaard. V tomto pojetí danou část světa -zahradu středu- nyní obýváme a  poznáváme zákonitosti světa, rozdíl mezi dobrem a zlem. Nad touto zahradou  je ještě jiná úroveň  Asgaard – zahrada, kde se nacházejí bohové, sídlící ve Walhalle (Olympu).  Nad ní  se klene duhový most, který vede do ráje – Heimdalův most.
V centru naší zahrady na vyvýšeném kruhovém místě je postavena tryskající fontána, představující neustávající proud živé síly, napájející celé Stvoření.
O trvalky a kvetoucí rostliny se starají malí elfové. Většina z nich má jemná křídla, šatičky i kloboučky z květů či listů květinek, které jsou v jejich péči. Tak můžeme poznat, k jaké květině daný elf patří. Tito elfové mají velmi jemné vyzařování a jejich krásu můžeme spatřit v kráse květů. V zahradě však pobývají pouze od jara do podzimu. Na zimu odchází do jemných bytostných úrovní, kde se  připravují na další pozemskou činnost. Na jaře se to tu opět jenom hemží. Je tu možné také spatřit mnoho elfích miminek, které však velmi rychle odrostou.
Již zmíněnou tryskající fontánu obývá krásná víla. Je velká asi jako 2-3leté dítě. Její vzezření není však dětské. Má dlouhé vlnité vlasy a její šaty jsou ze samých jemných závojů, které se neustále vlní. Oči má velké, průzračně modré. Při pohledu do jejích očí ucítíte radost a uvolnění. Když na obloze nesvítí slunce je celá bílá, ale pokud je ozářena sluncem, je zbarvena lehce do růžova. Víla dodává této části zahrady energii a osvěžení. Všichni elfové z toho čerpají. Zavnímat  a načerpat tuto energii máme možnost i my.

Zelený kruhový altán

Uprostřed základního pozemku je vybráno místo, které je už nyní navršeno do  kruhového tvaru. Zde má být postavena stavba, která bude vládnouti celé zahradě – průchozí altán  zelené barvy, který je výchozím bodem pro všechny směry cest. Tuto stavbu můžete již nyní shlédnout v přiložené kresbě. Bylo zde hovořeno o zářivé síle, která napájí a dodává sílu celému Stvoření.  Tento svět však  vznikl a je udržován také  tvůrčí silou, která  do něj vetkala  zákony, podle nichž je  svět řízen – přírodní zákony. Velký kruhový altán bude symbolem neustálého pohybu, opakování, střídání počátku a konce, zrození a rozpadu. V podlaze altánu bude  tento princip neustálého  zákonitého pohybu podtrhovat dávný symbol- zelený had nebo také drak zakusující se do ocasu, tzv. Uroboros.
Toto místo je bytostnými velice ctěno. Již nyní sem proudí vyšší světlá energie. Když vystoupáte na toto návrší, můžete ji cítit. Tato stavba bude vidět již z dálky a její špice bude zářit jako  volající maják. Zelený šat altánu vše ještě umocní. Až lidé pochopí, co daná stavba představuje, pochopí také, proč je zároveň výchozím bodem pro všechny směry cest, po kterých se můžeme vydat. Na všech těchto Světlem zalitých cestách je krása a tato  krása ve stvoření nemá ve svých obměnách konce.

Léčivá a aromatická zahrada

Za formální zahradou navazuje  část  také formálně utvářená, rozčleněná buxusovými obrazci. Jednotlivá políčka jsou osázena různými kořenícími a léčivými rostlinami. Najdeme zde levandule, léčivou šalvěj  v různých variantách, tymián, mateřídoušku, bazalky, pažitku, petrželku, meduňku, citrónovou verbenu, ovocnou šalvěj a různé druhy máty. V létě zde kvetou aksamitníky a ohnivé šalvěje.   Na z proutí upletených stojanech se šplhají pnoucí lichořeřišnice, hrachory a svlačce. Vyšší patro tvoří vysazené stromky kdouloní.  Kdouloň patří mezi méně známé ovocné stromy. Aromatické žluté plody hruškovitého tvaru se používají k přípravě marmelády. V antice  byla kdouloň pro své krásné narůžovělé květy zasvěcena  Afroditě nebo také Venuši.  Pravé jméno této bytostné je Astarté, proto jsme tyto stromy vysadili pro Astarté.  Ženy se s čistou láskou starají o všechny zdejší květiny a přirozeně využívají nádherné záření, které Astarté k Zemi posílá..

Za touto zahradou písková cesta končí a určitý předěl  zde vytvářejí dva sloupovité duby (Quercus robur „Fastigiata“).  Za nimi pokračuje políčko osazené  již vzrostlejšími zimostrázy. Na ně v rohu navazuje záhon růží, které zde zbyly z doby prodejního zahradnictví.
Když je strom nebo keř ještě malý, starají se o něj  skřítkové. Ale když dosáhne určité zralosti a velikosti, dostane elfa, který žije uvnitř stromu či keře a oživuje ho. S jeho růstem nabývá daná bytost též zralosti. V buxusových keřích jsou již mladí elfové. Dívají se z keříků jejich velkýma očima a různě na sebe pomrkávají. Připomínají děti ve školce.  U růží můžeme vidět krásné elfy, ale zároveň i růžové panenky, které žijí přímo v růžových keřích. Mají jemné úzké a čisté tváře s teple zářícíma očima, na hlavách kloboučky z růžových květů. Toto políčko má velice živé a radostné záření. Růže jsou zde na správném místě, protože v budoucnu zde bude stát malá zámecká stavba obklopená liliemi  a růžemi. Celá část bude chráněna neproniknutelným živým plotem a lidé sem budou moci přicházet pouze dvěma postranními cestami, které symbolizují dva vstupující proudy sil. Hlavní, prostřední  cesta bude uzavřena kovanou mříží. Více nebudeme zatím prozrazovat, pouze to, že někteří lidé zde budou moci zaslechnout nádherné melodie, pokud se vše podaří.

Dvorní pohostinství

Po osvěžující  a posilující procházce zahradou se budete moci občerstvit v našem malém pohostinství ve starém špýchaře. K tomuto účelu zde byla vybudována malá terasa se vstupem a fontánou. Z terasy se můžete rozhlédnout po celé zahradě.
Vedle terasy roste vysoký jasan, ve kterém je vysoká mužská bytost.  Je to takový strážce zahrady. Jeho obličej je až vysoko v koruně stromu. Má vousy a přísný, ostrý pohled.  Takoví strážci bývají i ve volné  přírodě. Vždy stráží určitou oblast lesů a luk.
Je zde ještě mnoho krásných míst a zajímavých bytostí a mnohé ještě přibude. Povídání o nich se bude také rozšiřovat. Snad  to alespoň nyní postačí pro vaši představu, co vše je zde běžnému pozorovateli skryto.

Místní  hospodářství

Ve zbylé části louky  a na přilehlém poli  hospodaříme pro přírodu šetrným způsobem, bez použití chemických, zdraví škodlivých prostředků. To předpokládá  větší množství lidské práce a přesto ne vždy  dobré pěstitelské výsledky. Narušená biologická  rovnováha v celém okolí ovlivňuje pěstování u nás. Některé druhy zeleniny zde podle počasí pěstujeme s malým úspěchem. Také ozdravení půdy vyžaduje určitý čas, protože nevyvážený osevní postup a používání herbicidů vykonalo své. To se během jednoho nebo dvou let nespraví. Běžný člověk ani neví, jak se celkově zhoršila přirozená úrodnost všech půd, důležitého bohatství naší země a jaké to bude míti následky.
Na poli kromě vojtěšky na sušení jako krmení pro ovce pěstujeme mrkev, petržel, brambory, česnek, cibuli, řepu, rajčata, papriky, celer, košťáloviny a další zeleninu převážně pro vlastní spotřebu.
Kromě již zmíněných ovcí plemene Romanovská ovce chováme české husy, bronzové krůty, slepice plemene Česká slepice zlatě kropenatá, perličky, bílé pávy a ozdobné kachničky karolínské.
Vše vyžaduje určité množství času a potřebnou péči. Odměnou je rozrůstající se hospodářství a skotačící a volně se pasoucí zvířata.