Smetánka lékařská
Taraxacum officinale

Pohled nevšední krásy skýtá pohled na jarní louku nebo palouk tvořící souvislý koberec zářivě rozkvetlých pampelišek. Jejich svěží květy se rozvírají za slunečných dnů časně zrána, ale zavírají se opět v odpoledních hodinách či před deštěm. Latinský název pochází od slavného lékaře Aviceny a je odvozen od řeckého slova taraxis, což znamená zánět očí- v té době se mléko smetanky k odstranění zánětu používalo.

Z růžice zubatých listů vyrůstá několik lodyh se zářivě žlutými květy, pro které je pampeliška radostným poslem jara a slunce. Když rostlina odvete a její nažky dozrají, vytvoří ochmýřenou kouli, které se říkalo „lampička“ nebo také „lucerna“. Její semena se sama rozsévají pomocí větru po okolí, proto bývá pampeliška opovrhovaným plevelem. Zahrádkáři snadno pochopí, proč je v němčině nazývána Lövenzahn (lví zub). Její kořeny takový pořádně dlouhý lví zub připomínají.

V léčitelství je pampeliška jednou z nejcennějších bylin a její kořen je ceněn jako „český ženšen“. Pampelišku užívají indiáni Čerokíjové jako výborné krevní tonikum a doporučují ji užívat jako zeleninu denně. I v Arábii ji používali od 11.století do směsi bylin na čištění krve. Smetanka sloužila k jarním bylinným kůrám, v některých krajích patřila mezi „devatero jarních sil“, tedy devatero bylin. Listy pampelišky patřily k běžným druhům jarní salátové zeleniny hlavně ve Francii a v Itálii, kde se pro tuto potřebu pěstovaly.

Jarní salát je vhodný pro vyšší obsah vitamínů (vitamín C, vitamíny skupiny B a právě tolik provitamínu A jako má mrkev) a pro jeho krev čistící a organismus posilující vlastnosti. Škoda, že je u nás tato příprava již téměř zapomenuta.

K léčení se používá list, kořen i kvetoucí nať. Kořen sbíráme na jaře před rozkvětem, sušíme jej uměle do 50°C. Listy trháme v květnu až v září. Celá rostlina obsahuje bílé mléko. Listy obsahují mnoho vitamínů. Jak jsme již řekli, pampeliška se hodí pro jarní očistné kůry: čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje trávení a látkovou výměnu a je silně močopudná. Užívá se při poruchách ledvin a močových cest, žlučníku a jater.
Právě na jaře dopřejme našim játrům očistnou kůru. Našim játrům také prospěje, budeme-li žvýkat pampeliškové stonky. Pampeliška snižuje hladinu krevního cukru, pomáhá vnitřně i zevně při kožních chorobách. Pampeliškový sirup pomáhá proti kašli. Pampeliškové mléko z čerstvé rostliny podporuje léčení kuřích ok a bradavic.

Pro zdraví duše
Smetanka probouzí touhu po obdarování druhých. Tak jako ona zasej svými myšlenkami a
činy i do nejtemnějších koutů semínko, ze kterého bude moci vykvést zářivá, radost rozdávající květina. Nádhernou atmosféru žlutě rozzářené louky nalezni i ve svém životě, odděl důležité od nepodstatného a nenes víc, než máš nésti.

Způsob použití:

Čaj (odvar) z pampelišky
2 lžičky drobně řezaného kořene (nebo kořene s listy) na 1l vody
Necháme přejít varem 1 minutu, pak louhovat. Scedíme a pijeme 2-4 šálky denně.
Pampelišku lze kombinovat do směsí spolu s březovým listem, kořenem čekanky, přesličkou, měsíčkem a šalvějí.

Věnečkový jarní čaj na propláchnutí ledvin a posílení jater
Z pampeliškových věnečků, které holčičky na jaře tak rády pletou, můžeme zalitím vroucí vodou uvařit lahodný čaj.

Květová voda
Ze zářivých květů plných slunce a vůně jara připravíme lahodný nápoj tak, že natrhané květy zalijeme čistou studenou pramenitou vodou, nejlépe ze studánky. Necháme vyluhovat jejich dobrou energii do vody na pití jako výluh zastudena, neboli čaj bez vaření.
Tato květová limonáda je nejen krásná, ale předá nám i zářivou sílu kterou do rostlinky vkládají něžné bytosti přírody.
Takto můžeme postupovat i s květy měsíčku, slézu, černého bezu či šípkových růží.
Nalaďme svou duši na jemné energie přírody. Brzy poznáme, že se nám pozvolna otvírá schopnost vnímat jemnější svět, jenž nám byl dosud skrytý.

Pampeliškový sirup (med) proti kašli
2 l pampeliškových květů bez stopek
1,5 l vroucí vody
1,5 kg cukru
3-4 citróny
Natrháme plný asi 2l kyblík nebo košík pampeliškových květů. Můžeme přidat i květy sedmikrásek. Propláchneme je studenou vodou, aby utekli broučci. Potom zalijeme 1,5l vroucí vody a necháme zakryté stát v chladu a temnu do druhého dne. Další den přecedíme přes plátno do čistého nerezového hrnce, přidáme 1,5kg cukru. Přecezenou šťávu ze 3 citrónů a za stálého míchání svaříme na sirup po dobu asi 20min. Nalijeme do čistých lahviček a uzavřeme víčkem. Pokud chceme získat med hustší konzistence, vaříme ještě asi hodinu, až dosáhneme hustoty medu. Uložíme v tmavé chladné místnosti.

Jinou variantou je sirup s karamelem
Cukr necháme nejprve roztavit a za stálého míchání mírně zhnědnout na karamel. Pak do hrnce vlijeme ohřátý scezený výluh z pampelišek, povaříme s karamelem do rozpuštění a nakonec přilijeme citrónovou šťávu. Takto připravený sirup má příjemnou chuť a nekazí se.

Pampeliškový likér
Na půl kila květů a větších kořenů pampelišky se dá půl litru převařené vody, půl litru lihu a cukru podle chuti. Vše se vystaví na několik týdnů na slunce, pak přecedí a likér je hotov.

Použití v kuchyni:
Svěží zelené listy využívejme v kuchyni do salátů, nádivek či omelet. Po dlouhé zimě jsou zdrojem mnoha vitamínů a minerálních látek.

Sirupy a všechny léčivé čaje připravujeme s láskou a vkládáme do nich to nejlepší ze svého srdce. Znásobíme tak léčivou sílu přírody.

Použitá literatura:  Bylinky pro děti a maminky – Magdaléna Dobromila Staňková