Satureja hortensis

Tato bylina patří s řadou voňavých bylinek do čeledi rostlin hluchavkovitých. Je to zdomácnělá středomořská rostlina, která se již od středověku pěstuje i v našich zahradách jako aromatické koření i léčivá bylina. Saturejka zahradní je letnička na rozdíl od vytrvalé saturejky horské, která vytváří hezký keřík. Drobné kvítky kvetou od května do července a mají bílou až narůžovělou barvu. Nejvíce účinných látek obsahuje v době těsně před rozkvětem. Celá rostlina příjemně voní.

Na chráněném slunečném záhoně je dobrým společníkem tymiánu a levandule. Saturejka se pěstuje velmi snadno a často se v zahradě sama vysemení. K léčení využíváme kvetoucí nať, kterou nesestřiháváme nízko u země, aby mohla rostlina znovu obrazit. Tak můžeme saturejku sklidit za rok i třikrát.

Jako koření a desinfekční přípravek jí znali už i staří Římané a Egypťané jí dávali do nápojů lásky. Používala se také ke zklidnění pokožky po vosím či včelím bodnutí a při zvonění v uších. Saturejka nošená ve váčku na krku prý posiluje mysl.

Ve známém Mathioliho herbáři se dočteme: „Saturej je velmi vhodná a dobrá k jídlu, obyčejní lidé koření sobě touto maso i ryby. Dává pokrmům chutnou ostrost, kterouž vzbuzuje se chuť k jídlu, posiluje zažívání žaludku, odnímá nechutenství a ošklivost a ponouká bujnost těla. Suchou saturej zadělávají také do klobás, které bývají chutnější a zdravější k jídlu. Také jí vaří s hrachem a všelijakými jinými pokrmy, poněvadž odnímá nadýmání. V čase vinobraní připravuje se ze saturejky také víno.“

Také ve staročeské kuchyni měla saturejka dlouho své čestné místo a bývala nezbytnou součástí voňavých kořenných zahrádek našich prababiček. Velké oblibě se dosud těší v Bulharsku, kde dala jméno i oblíbené směsi koření zvané čubrica, dále je součástí kořenících směsí Adžika a koření provensálského.

Saturejka má protiprůjmový účinek, proto je vhodné, přidáváme-li jí do tučnějších jídel. Působí také proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení a zažívání, má protizánětlivé účinky a působí i proti střevním parazitům. Snižuje krevní tlak a užívá se ke zklidnění práce srdce. Je vhodná také k pročištění dýchacích cest a při průduškovém astmatu.
Zevně se může používat k desinfekci a hojení ran.
Saturejku k léčení používáme samostatně ale častěji ve směsích s jinými bylinami.

Obecně můžeme saturejku přidávat do všech luštěninových jídel, jsou tak dobře stravitelná a nezpůsobují nadýmání. Velmi dobrá je v klobásách a při uzení masa. Je vhodná k přípravě zvěřiny a do smetanových omáček, používá se i při nakládání okurek. Čerstvou nať můžeme přidat do pomazánek, rajčatových jídel a salátů. Chceme-li se v kuchyni vyhnout pepři, vaříme-li pro děti či nastávající maminky, můžeme jej výborně nahradit právě saturejkou.
Dobře se kombinuje s bazalkou, oregánem, majoránkou, česnekem a bobkovým listem.

Pro zdraví duše
Vyjdi vstříc svým bližním. Nemysli si, že jedině tvůj názor je ten správný. Hledej cesty k řešení a oboustranné dohodě k dobru všech zúčastněných. Vždyť jedině společně dokážete veliké věci.Pohleď na květiny na rozkvetlé louce. Každá z nich je krásná, ale netlačí se vpřed. Podívej se na stromy v lese, každý je samostatnou bytostí a každý usiluje ke světlu. Rostou spolu dlouhá léta a všechny společně tvoří les, kde můžeme cítit mír, osvěžení, sílu a harmonii. Což my lidé nedokážeme totéž?

Způsob použití

Čaj (nálev)
proti nadýmání, průjmu a při poruchách zažívání
1lžičku bylinek zalijeme šálkem vroucí vody, spaříme a krátce vyluhujeme, nakonec scedíme.Vychlazeným nálevem můžeme kloktat při angíně a aftech.
Obklad ze saturejky při drobných poraněních a kožních plísních- vychladlým nálevem navlhčíme čistou tkaninu a přikládáme na postižená místa.

Saturejkový ocet nebo olej
1 litr kvalitního jablečného či vinného octa mírně zahřejeme a nalijeme do skleněné lahve na snítky čerstvé saturejky a uzavřeme. Luhujeme dva týdny. Pak saturejku vyjmeme a ocet nalijeme do pěkné lahve, do které vložíme ještě snítku čerstvé bylinky pro dekoraci.
Do octa na saláty se hodí i česnek, rozmarýn či tymián. Další příchutě můžeme získat z dalších aromatických bylin jako jsou máta, bazalka, kopr, majoránka, bobkový list a další.
Stejným způsobem připravíme i olej z kvalitního slunečnicového či olivového oleje.

Použitá literatura:  Bylinky pro děti a maminky – Magdaléna Dobromila Staňková