E-MAIL:
zahradnidvur@email.cz
TELEFON:
604 204 433

zahrada23 kvetiny27 zahradni-slavnost20 zahradni-slavnost9 kvetiny23 zahradni-slavnost39 jaro14 remesla14 krocan kvetiny13 zahrada2 kvetiny6

Lípa obecná

Tilia vulgaris

U nás je lípa odpradávna národním stromem patřícím neodmyslitelně k českým dějinám. Pod lípou odpočíval Jan Žižka při válečném tažení, kázal pod ní i mistr Jan Hus. Památné lípy, které se dožívají i tři sta let, jsou chráněny státem.

P. Sobotka mluví o lípě krásnými vzletnými slovy: „I nerozpakujme se nazvati lípu nejkrásnějším stromem listnatým. Přidejme k tomu libou vůni květu lipového, jejž obletují celé roje včelek bzučících a pod hustou korunou za úpalu letního chládek miloučký- a pak mi ukažte člověka, který by si tohoto stromu nezamiloval!“

V Čechách býval hezký zvyk, že při sňatku nebo jiné radostné události lidského života byla zasazena lípa. Rostoucí strom pak připomínal rozmach a sílu ducha a rychle plynoucí roky života. Pod lipou na návsi se za teplých letních večerů scházívali lidé ke společnému popovídání. Lidé byli tenkrát více pospolu, inu, dnes nám taková společenství blízkých či sousedská setkávání nahrazují známé technické vymoženosti.

Pod lipami se odbývaly obecní porady a konaly se slavnosti. U každého většího stavení stála rozložitá lípa. Lípě byla skládána úcta jako posvátnému, dobrému stromu, který zahání nečistou sílu a kterého se zlí duchové bojí. Byla opěvována písněmi a dala původ jménům desítek obcí. V dobách obrozeneckých ji J. Kollár nazval Slavostromem, jako symbol slovanské vzájemnosti.

Lipové dřevo je velmi oblíbené u řezbářů. Dříve poskytovala lípa lidem lýko. Z lipového dřeva se připravovalo též dřevěné uhlí.

Pro léčení se sbírá květ se světlými listeny, popřípadě také list lípy obecné, velkolisté a srdčité. Silně vonící květy rozkvétají v červnu a jsou bohatou pastvou pro včely. V tu dobu celý strom zní bzukotem tisíců včel. Hlavní účinek lipového květu je potopudný. Pro vyvolání pocení na začátku nachlazení či chřipky si připravíme parní lázeň neb horkou koupel s přidáním nálevu z lipového květu. Koupel by neměla přesáhnout 38°C a dobu 20 minut. Nálev lze také použít na obklady krku a průdušek. Vliv této byliny je také močopudný, uklidňující a tlumící kašel. Pro inhalování horkých par si připravíme nálev z hrsti lipových květů i listů.

Lipový květ nemá vedlejší nežádoucí účinky a hodí se k užívání i pro děti a starší lidi. Lipový čaj je velmi potopudný a močopudný, proto připravujeme-li si na začátku léta čaj z čerstvých lipových květů, pijeme jej raději vychlazený s medem a s citrónem, abychom se nepotili jako při chřipce, kdy to naopak potřebujeme.

lipa

Pro zdraví duše
Skutečné štěstí je skryto v nezištné lásce dané srdcem. V hledání harmonie, v rozdávání lásky a dobra nikdy neustávej, tak jako včela dává svůj med ku prospěchu celku. Když myslíš na sebe a svá přání či představy, nebudeš nikdy dokonale šťasten i kdybys hledaje naplnění prošel kraj světa. Jedině láska, kterou darujeme dává našemu duchu křídla k letu vzhůru. Lehkost duše, mír a radost ze štěstí druhého, to je to, co hledáme a co vede k naplnění našeho nitra štěstím, které nemá hranic ani konce…

Způsob použití
Čaj
Lipový čaj pomáhá při nachlazení, chřipce, při snižování horečky, proti suchému dráždivému kašlu a k vyvolání pocení.
Lžíci lipového květu přelijeme šálkem vroucí vody a necháme vyluhovat, potom scedíme.
Pijeme teplý a můžeme jej osladit medem či mateřídouškovým, lipovým či bezinkovým sirupem.
Při nachlazení lipový květ kombinujeme s mateřídouškou, heřmánkem, květem černého bezu či tužebníku jilmového.
Proti kašli přidáváme k lipovým květům jablečné slupky, sladíme medem a můžeme přidat citrón.
Pro zahřátí a vyvolání pocení lze dospělým přidat do lipového čaje čerstvý nastrouhaný kořen zázvoru.
Čaj při nespavosti, pro uklidnění nervů a při bolestech hlavy: smícháme stejné díly lipového květu, majoránky a meduňky. Čaj osladíme trochou medu.

Koupel
k celkovému uvolnění, pro lepší usínání dětí a pro zdravou pleť a vlasy
1 hrst lipových květů i s listy zalijeme 1 litrem vroucí vody a luhujeme 15 minut. Nálev vlijeme do koupele. Pro oplachování pleti pro omlazení a pro růst vlasů použijeme nálev tělové teploty. Přidáme ještě 1 lžíci jablečného octa.

Ochucený bylinkový med
med mírně zahřejeme ve vodní lázni až je tekutý, jeho teplota však nesmí přesáhnout 40°C, aby si zachoval své léčivé látky. Do medu vložíme čerstvé lipové květy či jiné aromatické byliny, necháme uležet týden v uzavřené sklenici, aby se aroma byliny spojilo s medem. Potom opět zahřejeme a scedíme přes plastové sítko.

Lipový sirup
Velkou 3,5 litrovou sklenici volně naplníme květy lípy. Zalijeme studenou vodou a necháme stát v chladu 24 hodin. Druhý den přecedíme, přidáme asi 30g kyseliny citrónové, šťávu ze čtyř citrónů a 3 kg cukru. Vše ohříváme a necháme krátkou chvíli přejít varem. Potom sirup nalijeme do lahví a navrch kápneme trochu lihu nebo rumu (aby se zničily zárodky plísní, alkohol se posléze vypaří) a pevně uzavřeme. Lahve při nalívání vroucího sirupu omotáme vlhkou utěrkou, aby nepraskly.
Sirup se může přidávat do čajů jako sladidlo, při nachlazení nebo se zředí vodou a pije se jako šťáva.

Použitá literatura: Bylinky pro děti a maminky – Magdaléna Dobromila Staňková